Lukáš
Narozen: 6.4.1997
Matka: Liba Rose - Anglický plnokrevník
Otec: Mykonos - Český teplokrevník
Plemeno: Český teplokrevník
Barva: tmavě hnědá
Stručná charakteristika : nejrozmazlovanější a nejrozmazlenější kůň na světě - aspoň dle slov našeho bývalého pana kovářě...
Ba ne, největší zlatíčko pod sluncem, ovšem se svojí hlavičkou - a jak známo " kůň má větší hlavu ", že...... Prostě Lukášek je náš první kůň, a já všude říkám, že mám dvě dcery a jednoho syna - koně. Koupila jsem ho v roce 1999 od známého žokeje p. Vinklárka. Dnes už nevím, čím mi uhranul..Že by tím poťouchlým výrazem v oku, kterým mi 9 let dává najevo, kdo z nás dvou má převahu? Fakt nevím. Prostě jsem si koupila 2 a půl letého, krátce obsednutého koně s mými takřka nulovými zkušenostmi. Pravda, uměla jsem na koni krok, klus, cval, nepadala jsem při prvním uskočení, ale to je asi tak všechno...Zkrátka - žádný začátečník, ale taky žádný přeborník v jízdě na koni. Ale já chtěla koně na rekreační ježdění do přírody, neměla jsem žádné sportovní ambice. Navíc Bára s Máťou měly 12let a začínaly jezdit. No a nám třem jsem koupila mlaďocha, s kterým zrovna začínala lomcovat koňská puberta...Super! Zkrátka koníka jsme ustájily na statku blízko Nýřan, kde bylo ještě pět koní a tam jsme prožily 7 a půl roku. Jezdily jsme se zákazníky na vyjížďky a Lukynek se brzy "vypracoval" na vedoucího koně, protože jet s ním na jiném než prvním nebo druhém místě byl boj o holý život. První tři roky byly opravdu kruté a kolikrát jsem si říkala, že ho prodám, že ho prostě nezvládnu. Vyjížďky prokládané "kočičáky", které vypracoval k naprosté dokonalosti, mě přiváděly k zoufalství. Naštěstí v té době jsem si vzpomněla na zkušeného jezdce pana Vovsa a ten broučka začal krotit. Zkrátka mu vysvětli, že z nich dvou je pánem on a ne obráceně. Takže situace se začala pomalu zlepšovat, náš drahý kůň asi konečně zmoudřel a my jsme si mohly konečně vyjížděk užívat a ne stále čekat, co zase vymyslí za koninu. V létě 2006 začal pokašlávat a na jaře 2007 kašlal téměř neustále s nudlí u nosu. Bohužel veterinář vyslovil diagnozu, která mě vyděsila : COPN - obstrukční nemoc plic neboli dušnost. Kůň musí ze stáje ven, jinak do roka je na utracení... Byla to obrovská bezmoc, protože jsem ho neměla kam dát. Celých 7 let probíhaly s majiteli statku drobné neshody, které v této době přerostly v obrovské neřešitelné problémy. Chtěla jsem postavit na pozemku statku venkovní dvojbox, kde by byl s druhýn kašlajícím koníkem Čertíkem. To nám neumožnili, byl i problém pouštět ráno koně do výběhu Prostě hrozná situace. Naštěstí jsem dostala možnost ustájit Lukáška v Chotěšovičkách u Stříbra u p.Pečeného. Bylo rozhodnuto - koupila jsem i Čerta a oba jsme koncek května odvezli do nového domova. Přes den jsou na pastvinách a v noci v krásném venkovním "dvojobýváku". který jsme jim postavili. Přeléčení, čerstvý vzduch a máčené seno udělalo zázraky. Lukáš je ve své životní formě. Spolehlivý, chodivý, šikovný koníček. Dokonce začal trénovat s Cairem. "Na stará kolena" skáče parkur a ještě líp mu jde drezura. Pod vedením Honzy Hrada, kterému se moc líbí, se z něj stává super kůň. Jsem moc ráda, že jsem našla sílu odejít ze statku a zachránit tak dva koňské životy